Chebsko

Úvod na rozjetí obstaraly lesní pěšinky, kde se jezdí místní XC pohár a terénní časovka do vrchu, v jednom bodě také křížíme sjezdovou trať. Takové ježdění ale vynecháme. Volně přístupná kamenná věž na vrcholu nám umožňuje přehlédnout celý dnešní okruh. Hluboké příhraniční lesy, městečko Aš, Františkovy Lázně a pod námi Cheb, kam se budeme vracet podél nádrže Skalka.

Ale není čas zabývat se panoramaty příliš dlouho, sedáme na kola a vyrážíme po zelené značce dolů. Stovky metrů se pohybujeme po rozverné pěšince, nejdřív v lese, pak po kraji pole, ale náhle dáváme turistickému značení sbohem a zbytek nastoupené výšky ztrácíme po asfaltové polní cestě. Zpevněný povrch nás po prudké levé zatáčce vrací do lesa a my objíždíme přírodní park Smrčiny. To už jsme zpátky na asfaltu u Pomezí nad Ohří.

Po červené do Kančího údolí
Tok Ohře překonáváme v místech vzduti hladiny nádrže Skalná po již historickém vojenském mostku. Ocelová konstrukce kdysi umožňovala celou stavbu odsunout, aby se na druhou stranu nedostali nepovolaní. Dneska už most ztratil svůj strategický význam, a tak je jeho existence pozoruhodná především tím, že ho ještě nikdo neodvezl do sběru. Projíždíme po poli, lesem, pak pod zámkem v obci Líba a za chvíli nás červená značka vrací zpět do nekonečného lesa.

Některé stromy na břehu rybníka Velká Žabka už skolili bobři, ale těch neohlodaných tu stojí ještě dost. Mineme zatopený lom u Polné i chátrající opuštěné sídlo pohraniční roty. Následuje klesání na asfaltku do Kančího údolí zakončené decentním brůdkem přes Slatinný potok. Opuštěným lesem Kančího údolí začínáme mírné stoupání, které s přestávkami pokračuje, dokud se nedostaneme do okolí Aše. Tady projedeme i kolem proslulého nádraží, jímž v roce 1951 proletěl takzvaný vlak svobody.

Strojvůdce nezastavil, ale naopak přiložil pod kotlem a jeho souprava vyložila 110 pasažérů až za železnou oponou v Německém Selbu. Téměř osmdesát cestujících se do Československa hned vrátilo, přesto se jednalo o jeden z nejznámějších hromadných útěků na západ, který se nesmazatelně zapsal do historie. Od nádraží směřujeme přes centrum města ke kótě 757 m n. m., tedy na nejvyšší bod dne.

Tomu odpovídá i stupeň otravnosti stoupání – rovné, prudké, po asfaltu… Odměnou jsou krásná panoramata z rozhledny Háj. Tento kopec je sportovním centrem města, najdete tu dráhu pro inline brusle, kurty, lezeckou stěnu, minigolf, v zimě lyžařské stopy, sjezdovku. Tady se také odehrával závod ČP horských kol.

Svého druhu ionťák
Sjezd z Háje po žluté značce je sice rovný, ale skutečně terénní, takže po delší době pořádně protáhneme pérování. Dole se vydáváme se na kratičkou zajížďku k prameni v Dolních Pasekách. V krásném zděném pavilonku plníme hrdla svá i hrdla svých bidonů. Traduje se, že zdejší voda přispívá dlouhověkosti a potenci. To nám pomáhá překonat strach z možných projímavých účinků, které se u podobných pramenů někdy dostavují. Život je otázkou priorit.

Z Pasek se sápeme zase vzhůru. Naše tempo trochu ztrácí jiskru, ale jde o poslední větší stoupání dne. V lese krátce stavíme i u pramene Bílý Halštrov, německy Elster Quelle. Tady ale už s ochutnávkou neexperimentujeme, raději sjíždíme do obce Výhledy, kde lze naplánovat občerstvení.

I na golfu lze zahynout
Z krásného sjezdu z Výhledů se stala pěšina vysypaná šotolinou protínající golfové hřiště. Pozor na kontakt s odpáleným míčkem, mohl by být poslední. A tak rychle a rychlým padákem v lese přijíždíme k hradu Ostroh (Seeberg), při dalším klesání se pokocháme pohledem na majestátní solitérní dub u obce Krapice, otřeme se o okraj Františkových Lázní, mineme nejmladší českou sopku Komorní Hůrku a už jsme zase u vodní nádrže Skalka. Naposledy se zanoříme do lesa, v těchto místech už spíše do lesoparku plného pokuřující mládeže, a objevíme se až u sportovního centra pod hradem. GPS nám ukazuje bezmála 75 km.

TIP na další den
Náročnější výlet směrem k bývalé vojenské radarové stanici Dyleň – průjezd kolem hraniční stezky na Waldssasen, bývalé obce Oldřichov, poutního areálu Maria Loreto ve Starém Hrozňatově. Z Dyleně vede obtížnější sjezd kamenným korytem do Německa, je tu nutný občanský průkaz. Délka okruhu je cca 41 km, převýšení 1000 m.

Autor: Karel Kuchler
Foto: David Stella