Berounsko a Křivoklátsko

Pokračujeme volným tempem až k okraji vesnice Zdejcina. Civilizaci ovšem míjíme po lesním „obchvatu“ na Lísek a už upalujeme dále, navíc celkem svižně z kopce. Míjíme keltské oppidum Stradonice, majestátně se vypínající na vršku po naší pravé ruce, a již se před námi rozevírá delta údolí a v ní Nižbor. I ten se může chlubit dominantou, a sice v podobě zámku založeného již ve 13. století Přemyslem Otakarem II. Původně to byl gotický hrad.

Nedovedeme si ale představit, že bychom už nyní na počátku výletu zařadili odbočku a sápali se na ostroh nad městem, kde zámek leží. Pokračujeme tedy v naplánované trase skrze les nad město. Stoupání je velmi záludné, protože se postupně „utahuje“. Na vrcholu nás čeká nás krátký přesun po silnici k odbočce do osady Jitřenka. Nejkratší možnou cestou unikáme opět na nezpevněnou cestu. Dovádí nás rychlým sjezdem na úroveň Berounky ke Žloukovicím kolem vyhlášené hospody.

Hledání vyhlídky
Po opětovném nabrání výšky, které nás po výjezdu ze Žloukovic neminulo, se napojujeme na silnici, a to u Račic. Po ní poměrně rychle dojedeme k další kótě, již máme v plánu dosáhnout – Zbečno. Ve Zbečně máme na vybranou, jestli dodržet naplánovanou trasu, která nás přinutí kola i chvíli tlačit, nebo zda místo objet po silnici. Volíme náročnější variantu, terén je lepší než asfalt.

Po odbočce mezi domy opravdu opouštíme sedla a šnečím tempem se sápeme skrze les do Sýkořic. Pokud máte čas, nevynechejte návštěvu vyhlídky na Zbečno s Hamousovým statkem, ale i na velký meandr Berounky, to vše takřka z ptačí perspektivy. Za dvě stě metrů navíc rozhodně stojí. Po chvilce rozjímání se vydáváme zpět k vesnici a dále do křivoklátských hvozdů sjezdem okolo lánské obory k vodní nádrži Klíčava.

A zase hrad
Z Klíčavy pokračujeme mírným stoupáním po červené turistické značce, přijíždíme na Písky, kde začíná naučná stezka Brdatka. Cesta zařezávající se do hrany srázu vysoko nad řekou přímo svádí k rychlé jízdě. My se však raději krotíme, slunečné počasí vylákalo do hvozdů i nemálo dalších návštěvníků a ohleduplnost by měla být na prvním místě. Dosahujeme centra městyse v sousedství historického monumentu, čas oběda nás pobídl k návštěvě restaurace s výmluvným názvem Nad Hradem, kde si dáváme něco málo k snědku a pití.

Po odpočinku těsně před odbočkou k hradní bráně zahýbáme ostře doleva a po vrstevnici jedeme k pomníku knížete Karla Egona z Fürstenberka, který zde byl vybudován v letech 1858–1860. Za ním se cesta pomalu svažuje až k další vyhlídce nad Roztokami. Současně se dostáváme i ke krátkému technickému úseku, sjezdu plnému pokroucených kořenů. Tento trail mne natolik nadchl, že neváhám vytlačit kolo a dát si jej ještě jednou.

Léčebná kúra
Trasa pokračuje po silnici skrze Roztoky ke Karlově Vsi. Úzká asfaltka se po chvíli odpoutává od Berounky a začne se zvedat proti proudu potoka Klučná. Zhruba ve třetině, za dvěma trampskými osadami se dostáváme k místu zvanému Tři prameny, které napájí jednoduchý bazén sloužící jako vodoléčebná kůra.

Na stromě v sousedství nechybí ani stručný návod k chladivé proceduře zvané Kneippova vodoléčebná kůra. Za Karlovou Vsí se chytáme modré turistické značky a uhýbáme na Leontýnský zámek. Ten byl postaven na přání knížete Fürstenberka a pojmenován po jeho ženě. Dnes sídlí v jeho zdech Domov pro osoby se zdravotním postižením.

U severní zdi následujeme odbočku na červenou značku a pokračujeme k Novému Jáchymovu, kde nás čeká poslední stoupání dne, Krušná hora. Toto místo bylo v minulosti bohatým nalezištěm železné rudy, kterou zde těžili již staří Keltové. Průmyslová těžba zde pak pokračovala až do poloviny 20. století. Z této etapy těžební historie zbyla u cesty snad poslední stavba sloužící dříve jako zázemí pro těžaře. Dnes je z ní soukromé sídlo.

Vzhůru dolů
Po tomto úseku nás čeká již jen klesání k Berounu. Na chvilku ještě zastavujeme u mramorové desky na domku v obci Svatá, která dokumentuje historický okamžik setkání dvou osobností naší minulosti, Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše, které vyústilo v přátelství a později založení České obce sokolské.

Při zastávce zároveň hledíme na okolní panorama kopců. Jsme přesně proti místu, ze kterého jsme ráno prohlíželi trasu návratu. A ta chvíle právě nastává. Poslední sjezd skrze Trubskou na hranice Králova Dvora a výlet je za námi. Jen naposledy se ještě škrábeme do malého kopečku, ale to jen proto, abychom poslední kilometr nemuseli jet po silnici. Návrat do civilizace je celkem nenásilný.

TIP na další trasu
Pokud se zdržíte do druhého dne, jiná Dominikova trasa začíná stoupáním na Trubskou a dále do Svaté. Tam bere zavděk lesními silničkami a cestami, kde takřka nepotkáte auto. Po nich kličkuje okolo Kublova až do Luhu v sousedství Broum. Poté se na chvíli přiblíží na dohled Berounky, aby se pak stočila na Karlovu Ves.

Za jejím koncem kopíruje předchozí trať k Leontýnskému zámečku, Novému Jáchymovu a Svaté. Tento okruh sice nenabízí moc nových zážitků, ale pro několikahodinovou vyjížďku za hranice města a na odreagování je velmi příjemný. Součet kilometrů se zastaví na 72 km s převýšením 1168 m.

Text a foto: Eda Pinkava